Dřín

Jdu si takhle zase jednou po lese a vidím červené bobulky na keři. Říkám si tedy: „To musí být určitě ty slavné bobulky nesmrtelnosti!“ a hned jsem jich mnoho pro jistotu spolykal. Následně jsem je porovnal s obrázky na internetu a bohužel nesmrtelnost nepřinášejí. Nasbíral jsem jich ale už zatím několik hrstí (co kdyby náhodou přeci ano), a svařil z nich polomarmeládu, polosirup. A jsem nadšen. Zkuste taky dřínky — plody dřínu obecného. Pracuje se s nimi jako s každým ovocem, které nejde vypeckovat (takže přichází v úvahu pasírování nebo odšťavnění párou) a zavařenina z nich chutná jako kombinace jahod a malin. Dozrávají v září a nejlepší je sbírat čerstvě popadané plody ze země, ty jsou bezvadně tmavé a sladké. Nesmí se ale naopak rozpadat mezi prsty, to už jsou přezrálé. Zjistíte si na vlastní kůži, jak se asi mají sběrači kávy, a pak si ještě představte, jaké to je, když ty jejich výdobytky někdo zkazí přepražením anebo špatnou přípravou v kavárně. Na vraždu? Samozřejmě..