Standing ovation

Experimentuju se stáním u práce na počítači. Sezení 8-16 hodin denně už si vybírá svou daň na téměř všech myslitelných částech těla, tuhleto mě bolí, támhleto mám ztuhlý, a samotnýmu mi z toho taky neni buhvíjak dobře.

Experimentálními a vysoce pokročilými technologickými metodami jsem si stolek upravil tak, abych u práce mohl stát a občas si odpočinout na nafukovací mičudě. Samozřejmě nic se nemá přehánět, ale asi je o něco přínosnější většinu času převážně stát, než většinu času převážně dřepět. Zatím trpím dost, ale rozhodně se dá říci, že ušlechtilejším a méně zavrženíhodným způsobem, než v sesli.

Definitivní inspirací mi byl Linus Torvalds, který to dotáhl tak daleko, že u práce dokonce chodí. Inspirativní FAQ nabízí i blog Smarterware.

Doplnění po 3 měsících: stát v práci u počítače je výborná věc, opravdu se mi to osvědčilo. Je fajn mít i podobně vysokou židličku (třeba barovou), na kterou mám možnost se na minutku posadit. Ze sedavého zaměstnání se stává nesedavé a můj kosterní aparát si vyloženě libuje — ty tam jsou ztuhlé klouby, pajdavá chůze, bolesti při ohýbání hřbetu.

Doplnění po 3 a půl letech: provizorní řešení bylo odstraněno a do práce jsme pořídili polohovací stoly, které jsou v místě stání obloukovitě vykousnuté a člověk do nich pěkně zapadne, takže si může opřít celé předloktí.

Ani se stáním se to ale nedá moc přehánět, protože časem si člověk začne ulevovat vyklápěním boků a kyčlí, což dlouhodobě taky zrovna neprospívá. Fajn doplňkem je třeba balanční podložka, na které si lze chvilkami zpevnit jádro trupu.