Volím Svobodné
Deníček Ego Práce Články Kontakt Igor Timko

Všechny fotogalerie

Naposledy změněno ve fotkách

22.10.2017 změna v MYKOALBUM_2017 
13.10.2017 změna v NATURE 
07.06.2017 změna v FORY 
16.12.2016 změna v MYKOALBUM_2016 
22.09.2016 změna v AUTUMN 

Extraho ergo sum

Video archiv

Momentálně oblíbené video
Food - Peaceful Cuisine - Soba Noodle

Oblíbené Youtube video

Winamp HITList
20.10.2017 22:10

last.fm1.OSI – Fire Make Thunder

Tohle mě fakt baví


 


2017
3
říjen

Velmi usilovně přemýšlím nad výrobou nové a jednodušší osobní stránky, která zahodí vše, co už není pravda, a naopak výrazně přehledněji bude informovat o tom, čím se v tu danou dobu zabývám. Jednou se mi určitě bude chtít na tom utratit nějaký čas. Už aby to bylo. Tahle stránka slouží přeci jen už deset let.

Fermentace potravin mi vstupují do životního rytmu čím dál tím neodbytněji, zkouším malé fermentační workshopy, provádím korekturu 150 článků na Zuzčině blogu Zkvašeno.

Čím dál tím více nenávidím chytré telefony a sociální sítě, které v lidech utloukají tvořivost, percepci, žerou jim čas a činí je nanicovatějšími. Kdo rozezná dnes logo facebooku od loga twitteru? Kdo plod habru od jilmu?

V parlamentních volbách si přeji, aby si lid zvolil to, co zaslouží, a pak se podle toho také po zásluze měl. Ač se bude jednat o další demontáž svobody jednotlivce, umyju si nad tím ruce. Možná i nohy.

Je podzim a skvěle rostou houby, v mykoalbech mi přibývají i prvonálezy. Pořád mě ještě nepustila odhodlanost pochytat je všechny. Sice mi to zabere zbytek života, ale neuděláš nic.

Je podzim a naskytlo se nemálo kávových cateringů, akcí a i jedna přednáška, což se neslučuje úplně s průzkumem lesů. Ale espresso se mi ještě u kávovaru neomrzelo, peru to do národa pod tlakem (jak jinak).

2017
13
čvnec

Stárnutí je skvělý proces v tom ohledu, že máme možnost se pořád v něčem zlepšovat a sbírat moudrost (až si to nakonec vezmeme pěkně do hrobu). Proto se pořád těším na to, co mi čas přinese do zásoby osobních kreditů. Třeba teď jsem se konečně v osmatřiceti naučil, jak donutit vajíčko uvařené natvrdo, aby opustilo skořápku bez toho, aniž bych musel vzteky mrsknout připravovanou krmí o zeď.

Uděláme to postaru: kdo chce návod, tomu ho rád pošlu mejlem.

2017
6
čvnec

Pracuji na nemálo věcech, protože po skvělé jarní mykologické sezóně přichází klasické letní sucho. Jelikož Zuzka pomalu konzervuje (jak příznačné!) svůj blog Zkvašeno, rozhodl jsem se přispět miniseriálem o plesnivění rýže koji a výrobě miso pasty podrobně. To jsem zvědav, kolik bláznů se do toho pustí. Zatím vím jen o Marasovi, že v tom frčí, ale jinak jsme pořád ještě národ umňami chutí nepolíbený.

Další velký projekt už je také na spadnutí, stay tuned.

2016
12
říjen

Fermentuji, tedy jsem, a ještě navíc už jsem dost velký na to, abych přestal věci jen tak pošťuchovat z legrace a pustil se do nich seriózně: na nadcházející zimní sezónu jsem našlapal do zeláku a velkých sklenic pro sebe a svou rodinu 30 kilo sauerkrautu. Už dlouho jsem nezažil tak hluboké uspokojení z dobrého průběhu celé akce, ze které se stala vyloženě spirituální záležitost.

V nedalekém zahradnictví moudře pořádají jeden víkend v říjnu zelobraní, takže jsem odhodil všechny záměry vykoupit blbé supermarkety a nabral celé hlávky krásného křupavého a šťavnatého bohatství přímo z Polabí, načež jsem je podrobil klasickému krouhání do vany a následnému masakru lipovou větví zvící tloušťky paže dospělého neandrtálce.

Všecko bublá a žije jak má, zima může přijít!

2016
15
srpen

Tak mě vlastně napadlo, že už je to deset let, co jsem si koupil první zrcadlovku Canon 300D na focení festivalů a koncertů. Nesmírně jsem se s ní vyblbnul a jak byla pomalá a v ničem mi nepomohla, naučil jsem se na ní vytlouct z foťáku maximum. Asi jako když jezdíte v autoškole stopětkou. Když pak morálně dosloužila, přešel jsem na vyšší poloamatérskou řadu 40D a u té jsem dodnes zůstal, i když má bug, který způsobuje Err99. Přes natřískané a zpocené koncerty k broukům a kytkám, skrz velehory a veledoly, divadla, pekelnické show, zoologické zahrady a kávové extrakce, skončil jsem snad u nejmeditativnější disciplíny ze všech — focení hub. Houby se nehýbou. Můžu jednu plodnici obrazově studovat tak dlouho, dokud mě nesežerou definitivně komáři. Najít se dají v každém měsíci v roce a je jich k ulovení do sbírky tisíce. Ještě mi jich pár chybí — na další desítku let mám asi ještě co dělat.

2016
7
červen

Asi nikdy nepochopím, co je tak báječného a (penězi) ceněného na chřestu. Výživová hodnota nulová, chuť hořko-blivajzno-sirně-kedlubnová, riziko ovařeného zdřevnatělého nepoživatelného košťálu maximální (a ano, vím jak se loupe, připravuje a jak rychle podléhá zkáze). Zbytečná věc na talíři, to už je i ta brokolice užitečnější, aspoň texturou.

2016
2
červen

Nikdo se mi snad ani nemůže divit, že bych z krajiny Českého krasu chtěl kdy odcházet někam jinam. Vyrostl jsem tu, medituji zde a učím se číst přírodu. V krasu máme všechno, snad kromě rovného lesa — toho se tu pravda člověk naděje na ploše zvící sotva dědského hřiště. Ale jinak je to prostě krása na dosah ruky.

Kdo není odtud, může se pidívat na dokument ČT, který sice v komentáři přetéká patosem, avšak tu sílu, kterou přehlédne karlštejna- a amerikychtivý tůrista s palcem na dotykáči mobilu, tu prostě tvůrci popsali. Až někdy přijedete na houby nebo na květenu, nechte sociální sítě doma. Tady to jde v pohodě bez nich.

2016
21
duben

Složil jsem báseň pro jarní houbaře, račte si povšimnout sofistikovaných rytmů a i na téměř absolutní rým došlo:


Když lezu v dubnu pod trnky, 
lovím tam závojenky podtrnky.
Je to dřina, chce to um,
šrámy, pyl a klíště,
snad najdu i příště,
Entoloma clypeatum.

A rovnou recenze:

Je to pěkné, je tam taková naléhavost a řešení těch problémů, ale nesklouzává to do laciné pózy, která by z celého díla činila laciný škvár hodící se leda na odpolední čaje nebo pásmo básniček pro školní besídku.
Přesto by se autor měl zamyslet, jestli zvolená forma je vhodná pro dnešního člověka, kterému nestačí jen jedna sloka, ale zaslouží si mnohem víc, třeba dvě sloky. Celkově je to svěží dílko začínajícího houbaře, který nachází tak málo hub, že má o nich čas básnit. Uvidíme, čím nás tento autor překvapí příště, až porostou podzimní nebo jiné houby
.“ — LZ

2016
21
únor

Kdo si chce poslechnout nějaké chytré řeči o projektu PiccoloNeexistuje, nechť dorazí v neděli 28.2. v 11 hodin na Kafetalk do Paralelního Polisu (Bitcoin Coffee). Přednáší Qwertosaurus.

2016
4
únor

Od telecího věku (co jsem v prváku vyrostl z dětských sádelných nánosů) jsem hubeňour a dost si libuju v tom, že můžu sníst kdykoliv jakékoliv množství čehokoliv. Hromádka pečených brambor s majonézou ve 23:35, tři svačiny, dvě večeře, prokládáno sacharidovými čoko koktejly Weider (jediné bez vanilinu), to všechno si můžu dovolit. Ale běda jak polevím — váha je schopná letět dolů krutou rychlostí, třeba při pobytu ve špitále je to díky „racionální stravě“ i 1 kilo denně. Běžnou stravou nepokryju ani bazální metabolismus.

Po roce nicnedělání a šetření s kaloriemi z lenosti jsem odhalil asi desetikilovou podváhu. Furt je mi zima a nemám sílu pohnout věcmi, kterými jsem běžně manipuloval. To končí. Začínám zapisovat navážené hodnoty a zahajuji protestní jedlovku. Denně přede mnou leží úkol v podobě bezmála půl kila (poly- a oligo-) sacharidů, skoro dvou set gramů bílkovin a deset deka tuků.

Jestli někdy pořídím pozemek na okopávání brambor, zelí, dřínu a koz, bude se hmota hodit.

«« [strana 1/30] [2] [3] [4] »»
[cnw:counter]