Mykobáseň

Složil jsem báseň pro jarní houbaře, račte si povšimnout sofistikovaných rytmů a i na téměř absolutní rým došlo:


Když lezu v dubnu pod trnky, 
lovím tam závojenky podtrnky.
Je to dřina, chce to um,
šrámy, pyl a klíště,
snad najdu i příště,
Entoloma clypeatum.

A rovnou recenze:

Je to pěkné, je tam taková naléhavost a řešení těch problémů, ale nesklouzává to do laciné pózy, která by z celého díla činila laciný škvár hodící se leda na odpolední čaje nebo pásmo básniček pro školní besídku.
Přesto by se autor měl zamyslet, jestli zvolená forma je vhodná pro dnešního člověka, kterému nestačí jen jedna sloka, ale zaslouží si mnohem víc, třeba dvě sloky. Celkově je to svěží dílko začínajícího houbaře, který nachází tak málo hub, že má o nich čas básnit. Uvidíme, čím nás tento autor překvapí příště, až porostou podzimní nebo jiné houby
.“ — LZ