Deníček

4.10.2010 Doubleshot otvírá

Je mi potěšením oznámit, že česká pražírna výběrové kávy Doubleshot.cz právě otvírá. V nabídce jsou nejen výtečné kávy, které Jarda&Jarda osobně ochutnali a odebrali od svých známých farmářů, ale i nádobíčko, které jen tak jinde není u nás k sehnání — japonské mlýnky Hario, Aeropress, Chemex, drip (překápko) a dokonce i vacuum-poty.

Nejen že je mi sympatický veškerý ten materiál a hračky, ale měl jsem i příležitost přispět při tvorbě webu a shopu fotkami a CSS/HTML laděním, a to mě ohromně bavilo.

No a proč Doubleshot? To je označení pro dvě dávky z jedné baristické páky. Jeden paňák = shot (30 ml), dva paňácové najednou = doubleshot (60 ml hodí se například na jedno cappuccino). A nebo dva výstřely z brokovnice a dvě kachny k obědu.

15.8.2010 Slovinsko

Tento rok byla zahraniční dovolená nasměrována do Slovinska po vlastní ose dvěma auty, zde je sumář:

1.den po překonání oblíbených „stau“ v Rakousku příjezd k jezeru Bled, prohlídka ostrovního kostela a břehu jezera, velmi fotogenické prostředí, spousta lidu v kempu.

2.den časné vstávání a přesun k Bohinjskému jezeru, start první túry Dolinou triglavskih jezer. Původně byl tento den zamýšlen jako rozehřívací rozcvička, ale vyklubal se z toho pěkný výšlap od Velika Savica (800 m) až k Veliko Jezero (1830 m). Kuřáci to vzdali po prvních 200 m převýšení a uchýlili se k náhradnímu programu. Cíl však stál za to, jezera jsou pěkná, horská dolina působí mocně. Ještě ten večer přejíždíme k severní straně Triglavu do horské chaty Aljažev dom (1015 m). Na přespání ve společné noclehárně máme rezervovaná místa radši předem.

Fotky z vejletu

3. den vyrážíme od chaty Tominškovou cestou kolem osmé hodiny ranní a někteří si poprvé sahají na ferratová lana, je to skvělý pocit. Pětihodinový výstup až k Triglavski dom (2515 m) je fyzicky náročný, někteří používají ferratové úvazky, někteří se drápají vlastními pazourami, helmy jsou jistota, kterou nepodceňujeme. V sedle pod Triglavem už máme dost, ale zbývá už „jen“ 300 výškových metrů a to se přeci nevzdává. Náročnost však neustupuje a někteří už kleli opravdu hodně nahlas. Plechového vrcholu (2864 m) však bylo dosaženo a po patnáctiminutové přestávce jsme zaveleli k sestupu. Už v ten moment bylo sil málo, ale pořád na to středně trénovaný nehorolezec stačil. Zpátky jsme zvolili cestu „čez prag“, která je delší, ale téměř bez lezení po ferratách. Kolem půl desáté večerní už máme všichni nohy do vývrtky a padáme na hubu u parkoviště. Kolena nadranc, ale pocit je to skvělý. Jednodenní výstup se však obyčejně nedoporučuje, normálně se chodí na dva až tři dny jednoduššími cestami. (podrobný popis výstupu na stránkách Horyevropy.cz)

4. den přesun do obce Soča, zapadlé v údolí stejnojmenné řeky. Zde opět trochu podhodnocená procházka proti proudu říčky. Za normálních okolností je to pěkná vycházka pro japonské důchodce, ale těsně den po výstupu na nejvyšší horu Slovinska je to trochu vyčerpávající. Scenérie nejsou sice úchvatné, ale říčka je průzračně modrozelená a lesy pestré.

5. den přejezd k moři do města Portorož, prohlídka přímořského města Piran. Toto je velice malebné středomořské místo, dá se zde koupat přímo z městské promenády, uličky jsou úzké, stinné a křivolaké, městské hradby skýtají výhled na moře a okolí. Přirovnal bych jej k černohorskému Kotoru v menším vydání.

6. den půldenní koupačka v Portoroži, betonová promenáda bez pláží, prostě moře, které neuchvátí na víc než deset minut. Odpoledne pak krátká zastávka tam, kde je Mekka všech extrémních skálolezců — propadlé dómy se spoustou ultranáročných převisů v Ospu. Pak prohlídka koníků v Lipici.

7. den nakupujeme paket prohlídek na největší krasový komplex Slovinska:

8. den prohlídka hlavního města Ljubljaně, které bylo po 2. sv. válce z velké části navrženo Jože Plečnikem, který též působil v Praze při určování vzhledu Pražského hradu.

Obecně se dá říci, že Slovinsko je na turistiku již dobře zařízeno, kempy jsou daleko civilizovanější, než v ČR a takovou dovolenou lze pořídit pod 10 tis. Kopce si užijí středně trénovaní turisté nekuřáci. „Děti“ se řeknou slovinsky „otroci“, na čemž mačkám tlačítko „líbí se mi“. Turistice zdar. Omnia mea mecum porto.

28.6.2010 Domácí příprava kávy

Když má vaše oblíbená kavárna zavřeno, není třeba se věšet. Dobrou kávu si můžete připravit i bez drahých elektrifikovaných strojů a složitých postupů doma. Sepsal jsem na toto téma stručný přehled metod domácí přípravy kávy.

22.4.2010 Nový E-človíček

Ségra spustila úplně nový motor svého internetového obchodu eČlovíček a ačkoliv jsem nespolupracoval ani na implementacích, ani na designu, musím říct, že je to opravdu hodně povedená práce. HTML kód firmy Netshops je v pořádku, design čistý, používání příjemné.

Osobně můžu doporučit lahve na pití Sigg, bio kávy a čokolády nebo ekodrogerii.

10.4.2010 Nano energies web

Poslední tři měsíce vznikal web společnosti Nano Energies, kompletní grafiku a layout navrhl Martin Mišík — MAŤoMATIC. Byla to velmi dobrá zkušenost, donutilo mne to posunout svůj admin na články (ve kterém zrovna píšu) na novou verzi a implementovat spoustu nových funkcí (pěkné adresy, n-úrovňové kategorie, RSS, vyhledávání).

Těšim se na další spolupráci, comming soon!

13.2.2010 Jedlé hudební nástroje

Maťo Mišík (via Facebook): „Zeleninová píšťalka z řepy … nic pro masožrouty :)“
Qwerty: „Tak tos ještě neviděl trumpetu z vepřový kejty a ovarovej klavír.“

7.2.2010 Dědova výstava

Od 17. února do 14. března tohoto roku se koná u příležitosti pětašedesátého výročí náletu na Prahu (14.2.1945) výstava na Novoměstské radnici. Fotky z těchto událostí pořídil tehdy náš děda, Stanislav Maršál, který by v těchto dnech oslavil rovnou stovku. Jsme rádi, že alespoň části jeho práce bylo učiněno zadost. Berte to jako pozvánku.

21.12.2009 slunovrat

Všem lidem bystrého rozumu a dobrého smýšlení přeji příjemné prožití dnešního zimního solsticia ☼, které připadá na 17:47 UT. Hodně nespokojenosti (neb je motivací k lepším výsledkům), zdraví, dobrých zpráv a plný pytel prozíravosti při volební účasti v příštích parlamentních volbách 2010. Prof. 'Qwertius'

1.12.2009 zoofotosoutěž

Je mi poměrně velkým potěšením, že jsem se umístil na druhém místě ve fotosoutěži ZOO Praha, jež  probíhala každé pondělí v září 2009, cituji oficiální web:

V rámci Happy Mondays se v září zúčastnilo fotografické soutěže 187 soutěžících, kteří nám do soutěže zaslali 1312 fotografií. Konkurence tudíž byla opravdu veliká. (…) Předsedou poroty je známý publicita, novinář a fotograf pan Ondřej Neff, základ poroty tvořili zoologové-fotografové z pražské zoo: Pavel Brandl, Petr Velenský a Jaroslav Šimek, a dále pracovníci zabývající se publikační činností a reklamou -Romana Anděrová a Vít Kahle.

Kdo by se chtěl podívat, tak mám zaslanou sadu v archivu k nahlédnutí. Ďéédo ty to vidíš!

30.11.2009 listopad koncerty

Letošní rok jsem trošku pozměnil svoje tradice v návštěvách koncertů a kulturních akcí — vynechal jsem festivaly, kterýžto trh s těmito je již značně zdemolován a nenabízí nic v zásadě zajímavého, ono všechno se přejí a zdá se, že i v této oblasti dochází k jakési redukci, kapitalismus si to přebere.

Zvláště pak měsíc listopad se vyvedl v těch nejlepších barvách — s přáteli jsme navštívili dvakrát koncert intelektuálních prog-rockerů Porcupine Tree, jednou v Berlíně a podruhé ještě v Mnichově. První zážitek byl pochopitelně mnohem silnější a ještě navíc byl podpořen takovým zvukem, jaký jsem v životě neslyšel. Musí se nechat, že Němci v Huxley's Neue Welt rozhodně umí a my se pořád ještě máme co učit. Absolutním desertem pak byl pochopitelně Gavin Harrison — bubeník PT, držitel mnoha ocenění jako např. Modern Drummer 2008. Dokonce sesadil i Mika Portnoye v hlasování o nejlepšího prog-rockového bubeníka světa, přičemž MP držel tento titul v letech 1995-2006. Nádhera. Zcela jistě nezapomeňte navštívit web Porcupine Tree, neboť hned na hlavní stránce mají spoustu audio i video materiálu k poslechu a zhlédnutí, včetně třeba celého alba Fear Of Blank Planet.

Nemohu nevzpomenouti velké události, kdy jsme si v 31.10.2009 připomněli v pražské O2 aréně 30. výročí vydání desky THE WALL od kapely Pink Floyd. Celé akce jsem se účastnil jako fotočlověk, včetně zkoušek na pražské Klamovce a v Loděnici u Berouna — vidět přípravy takového kolosálního díla mi přineslo opravdu neopakovatelné zážitky, které zůstanou ještě hodně dlouho, doufám že na jednotku času „jeden furt“. Fotky z příprav jsou uložené v archivu, fotky z představení jsou zatím asi tak nějak tajné, ještě jsem je nikam nevystavoval, přijdou nejspíše na DVD, které se chystá. Díky Martymu a Filipovi, že mne přizvali, bylo to opravdu velký.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30