Deníček

3.11.2010 Ochutnávka Prahy

To měl Illya jednou takový nápad — že prý nás protáhne po Praze a uděláme si kulinářský den. Úzký okruh kamarádů nadšeně souhlasil a Illy si zamnul ďábelsky ruce. 30. října 2010 to nastalo — sraz přísně v 9:00 a před námi den plný překvapení.

Snídaně v Café Savoy: V počtu šesti jsme nastoupili do krásného prostoru a poručili si celkem hromadně eponymní snídani. Labužníci přidali Plzeň. Bábovka domácí, pečivo skvělé, vajíčko médium perfektní, pražská šunka jak má být, máslo voňavé, obsluha veleuctivá. Zklamal mne drahý sáčkový čaj nezajímavé chuti, poněkud nepěkně páchnoucí citrón (na to jsem přiznávám háklivý) ovšem v luxusním mačkátku, které jsem samozřejmě olbřímí silou ohl, a nijak extra dobré cappuccino s čepicí do kopce.
Nedoporučuji platbu u stolu, jsou zařízení na platbu u kasy. Ale byli jsme upozorněni a za zmatky jsme si mohli sami.
Web: Café Savoy

Káva v knihokavárně Globe: po ledabylém přesunu po Mostu Legií za zvedajících se mlh jsme zapluli do této již v minulosti navštívené kavárny. Zde se kdysi konal legendární první Coffeeright s podtitulem Latte Art Jam (moje fotogalérka). Zde se podává káva bez debat dobrá, t.č. dodávaná pražírnou LaBohéme. Espresso správné, v nabídce i několik výběrových modelů na překápko. Labužníci přidali i Plzeň. Větší labužníci třetí.
Web: Globe Book Store

Oběd v Lemon Leaf: nejsa ještě celek domestikován, zavelel Illy u kavárny „Půjdeme po pobřeží!“, čímž samozřejmě myslel nábřeží. Pomalým, líným krokem jsme se překutáleli skrz prosluněný Žofín do Myslíkovy ulice, kde už byla na třináctou hodinu zamluvena místa v thajsko-kontinentální restauraci. Zde je možno buď poručit si z jídelního lístku, anebo si o víkendu přes poledne zaplatit 239,- a posloužit si z teplého či studeného buffet co hrdlo ráčí. Samozřejmě jsme jednohlasně zvolili tuto variantu a okusili po drobných porcích úplně vše, co bylo v nabídce — toasty s olivovou pastou, sýry, ovoce, thai polévku, dipy a omáčky, krevety, drůbež se sezamem, zeleninu. Chod restaurace je strojově přesný, jídla vypiplaná, obsluha velmi milá.
Web: Lemon Leaf

Zákusky v Saint Tropez: líné a příjemné odpoledne bylo jemně načutnuto trochu depresivní návštěvou kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici a zhlédnutím stálé exposice o událostech hrdinských. Netrpělivě jsem čekal, kam nám bude nos nasměrován, a opět jsem byl potěšen — v pasáži Lucerna je zastrčená cukrárna Saint Tropez, proslulá svými původními domácími zákusky a cukrářskými kurzy. Po krátké presentaci nabízených pamlsků si každý vybral, usedl a zabořil lžičku. Vše jedním slovem fantastické. Navrch ohromně vstřícný přístup provozovatelů. Dojem byl pošramocen pouze kávou Dallmayr, která nebyla ani dobrá, ani dobře připravená. Ale byli si toho vědomi, a to je dobře. Naděje na změnu.
Web: Cukrárna Saint-Tropez

Večeře v Il Primo: přes Václavák, Staromák a pár plechových pěníků nás předražená Pařížská ulice dovedla do vybrané středomořské restaurace Il Primo s precizní středomořskou obsluhou. Výborný Pinot grigio, chobotnice, telecí kotlety, žabí stehna, hlemýždi, pražmy. Luxus za přijatelné ceny.
Web: Il Primo

Paňák whisky: den byl dekorován posezením ve vinohradské whiskerii Bar & Books, kde si znalec určitě přijde na své. Já jako řidič jsem si poručil nealko mix dle výběru barmana. Aniž bych musel složitě vysvětlovat, přečetl mi myšlenky, telepaticky zhodnotil vybranou úroveň chuťových receptorů a namíchal boží zázvorovku. Tento den mi potvrdil, že aspoň v Praze existují místa, kde mít restauraci neznamená jen ovládat otvírák na Cappy, cocacola postmix a fritovat krůtí plátek s broskví. BLAHOPŘEJI!
Web: Bar and Books

4.10.2010 Doubleshot otvírá

Je mi potěšením oznámit, že česká pražírna výběrové kávy Doubleshot.cz právě otvírá. V nabídce jsou nejen výtečné kávy, které Jarda&Jarda osobně ochutnali a odebrali od svých známých farmářů, ale i nádobíčko, které jen tak jinde není u nás k sehnání — japonské mlýnky Hario, Aeropress, Chemex, drip (překápko) a dokonce i vacuum-poty.

Nejen že je mi sympatický veškerý ten materiál a hračky, ale měl jsem i příležitost přispět při tvorbě webu a shopu fotkami a CSS/HTML laděním, a to mě ohromně bavilo.

No a proč Doubleshot? To je označení pro dvě dávky z jedné baristické páky. Jeden paňák = shot (30 ml), dva paňácové najednou = doubleshot (60 ml hodí se například na jedno cappuccino). A nebo dva výstřely z brokovnice a dvě kachny k obědu.

15.8.2010 Slovinsko

Tento rok byla zahraniční dovolená nasměrována do Slovinska po vlastní ose dvěma auty, zde je sumář:

1.den po překonání oblíbených „stau“ v Rakousku příjezd k jezeru Bled, prohlídka ostrovního kostela a břehu jezera, velmi fotogenické prostředí, spousta lidu v kempu.

2.den časné vstávání a přesun k Bohinjskému jezeru, start první túry Dolinou triglavskih jezer. Původně byl tento den zamýšlen jako rozehřívací rozcvička, ale vyklubal se z toho pěkný výšlap od Velika Savica (800 m) až k Veliko Jezero (1830 m). Kuřáci to vzdali po prvních 200 m převýšení a uchýlili se k náhradnímu programu. Cíl však stál za to, jezera jsou pěkná, horská dolina působí mocně. Ještě ten večer přejíždíme k severní straně Triglavu do horské chaty Aljažev dom (1015 m). Na přespání ve společné noclehárně máme rezervovaná místa radši předem.

Fotky z vejletu

3. den vyrážíme od chaty Tominškovou cestou kolem osmé hodiny ranní a někteří si poprvé sahají na ferratová lana, je to skvělý pocit. Pětihodinový výstup až k Triglavski dom (2515 m) je fyzicky náročný, někteří používají ferratové úvazky, někteří se drápají vlastními pazourami, helmy jsou jistota, kterou nepodceňujeme. V sedle pod Triglavem už máme dost, ale zbývá už „jen“ 300 výškových metrů a to se přeci nevzdává. Náročnost však neustupuje a někteří už kleli opravdu hodně nahlas. Plechového vrcholu (2864 m) však bylo dosaženo a po patnáctiminutové přestávce jsme zaveleli k sestupu. Už v ten moment bylo sil málo, ale pořád na to středně trénovaný nehorolezec stačil. Zpátky jsme zvolili cestu „čez prag“, která je delší, ale téměř bez lezení po ferratách. Kolem půl desáté večerní už máme všichni nohy do vývrtky a padáme na hubu u parkoviště. Kolena nadranc, ale pocit je to skvělý. Jednodenní výstup se však obyčejně nedoporučuje, normálně se chodí na dva až tři dny jednoduššími cestami. (podrobný popis výstupu na stránkách Horyevropy.cz)

4. den přesun do obce Soča, zapadlé v údolí stejnojmenné řeky. Zde opět trochu podhodnocená procházka proti proudu říčky. Za normálních okolností je to pěkná vycházka pro japonské důchodce, ale těsně den po výstupu na nejvyšší horu Slovinska je to trochu vyčerpávající. Scenérie nejsou sice úchvatné, ale říčka je průzračně modrozelená a lesy pestré.

5. den přejezd k moři do města Portorož, prohlídka přímořského města Piran. Toto je velice malebné středomořské místo, dá se zde koupat přímo z městské promenády, uličky jsou úzké, stinné a křivolaké, městské hradby skýtají výhled na moře a okolí. Přirovnal bych jej k černohorskému Kotoru v menším vydání.

6. den půldenní koupačka v Portoroži, betonová promenáda bez pláží, prostě moře, které neuchvátí na víc než deset minut. Odpoledne pak krátká zastávka tam, kde je Mekka všech extrémních skálolezců — propadlé dómy se spoustou ultranáročných převisů v Ospu. Pak prohlídka koníků v Lipici.

7. den nakupujeme paket prohlídek na největší krasový komplex Slovinska:

8. den prohlídka hlavního města Ljubljaně, které bylo po 2. sv. válce z velké části navrženo Jože Plečnikem, který též působil v Praze při určování vzhledu Pražského hradu.

Obecně se dá říci, že Slovinsko je na turistiku již dobře zařízeno, kempy jsou daleko civilizovanější, než v ČR a takovou dovolenou lze pořídit pod 10 tis. Kopce si užijí středně trénovaní turisté nekuřáci. „Děti“ se řeknou slovinsky „otroci“, na čemž mačkám tlačítko „líbí se mi“. Turistice zdar. Omnia mea mecum porto.

28.6.2010 Domácí příprava kávy

Když má vaše oblíbená kavárna zavřeno, není třeba se věšet. Dobrou kávu si můžete připravit i bez drahých elektrifikovaných strojů a složitých postupů doma. Sepsal jsem na toto téma stručný přehled metod domácí přípravy kávy.

22.4.2010 Nový E-človíček

Ségra spustila úplně nový motor svého internetového obchodu eČlovíček a ačkoliv jsem nespolupracoval ani na implementacích, ani na designu, musím říct, že je to opravdu hodně povedená práce. HTML kód firmy Netshops je v pořádku, design čistý, používání příjemné.

Osobně můžu doporučit lahve na pití Sigg, bio kávy a čokolády nebo ekodrogerii.

10.4.2010 Nano energies web

Poslední tři měsíce vznikal web společnosti Nano Energies, kompletní grafiku a layout navrhl Martin Mišík — MAŤoMATIC. Byla to velmi dobrá zkušenost, donutilo mne to posunout svůj admin na články (ve kterém zrovna píšu) na novou verzi a implementovat spoustu nových funkcí (pěkné adresy, n-úrovňové kategorie, RSS, vyhledávání).

Těšim se na další spolupráci, comming soon!

13.2.2010 Jedlé hudební nástroje

Maťo Mišík (via Facebook): „Zeleninová píšťalka z řepy … nic pro masožrouty :)“
Qwerty: „Tak tos ještě neviděl trumpetu z vepřový kejty a ovarovej klavír.“

7.2.2010 Dědova výstava

Od 17. února do 14. března tohoto roku se koná u příležitosti pětašedesátého výročí náletu na Prahu (14.2.1945) výstava na Novoměstské radnici. Fotky z těchto událostí pořídil tehdy náš děda, Stanislav Maršál, který by v těchto dnech oslavil rovnou stovku. Jsme rádi, že alespoň části jeho práce bylo učiněno zadost. Berte to jako pozvánku.

21.12.2009 slunovrat

Všem lidem bystrého rozumu a dobrého smýšlení přeji příjemné prožití dnešního zimního solsticia ☼, které připadá na 17:47 UT. Hodně nespokojenosti (neb je motivací k lepším výsledkům), zdraví, dobrých zpráv a plný pytel prozíravosti při volební účasti v příštích parlamentních volbách 2010. Prof. 'Qwertius'

1.12.2009 zoofotosoutěž

Je mi poměrně velkým potěšením, že jsem se umístil na druhém místě ve fotosoutěži ZOO Praha, jež  probíhala každé pondělí v září 2009, cituji oficiální web:

V rámci Happy Mondays se v září zúčastnilo fotografické soutěže 187 soutěžících, kteří nám do soutěže zaslali 1312 fotografií. Konkurence tudíž byla opravdu veliká. (…) Předsedou poroty je známý publicita, novinář a fotograf pan Ondřej Neff, základ poroty tvořili zoologové-fotografové z pražské zoo: Pavel Brandl, Petr Velenský a Jaroslav Šimek, a dále pracovníci zabývající se publikační činností a reklamou -Romana Anděrová a Vít Kahle.

Kdo by se chtěl podívat, tak mám zaslanou sadu v archivu k nahlédnutí. Ďéédo ty to vidíš!

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30